Kolik elektřiny vyrobí fotovoltaika? V severních Čechách o 9 % méně než na jižní Moravě

Vaše FVE na severu Čech vydělá o 9 % méně. A to není nejhorší zpráva.

Devět procent. Tolik elektřiny vám každý rok "ukradne" zeměpisná poloha, pokud místo jižní Moravy bydlíte v severních Čechách. Na první pohled drobnost. Na deseti kilowattovém systému za 350 000 Kč to ale znamená rozdíl klidně 1 200 kWh ročně — a při ceně 5 Kč/kWh jsou to zhruba 6 000 Kč, které se vám prostě nevrátí.

A přitom většina lidí při koupi fotovoltaiky tohle vůbec nepočítá.

Solární mapa Česka: kde slunce svítí a kde si jen myslí, že svítí

Česká republika není Španělsko, ale rozdíly uvnitř státu jsou větší, než by člověk čekal. Průměrná roční suma globálního záření na jihu Moravy — Znojemsko, Hodonínsko, okolí Brna — se pohybuje kolem 1 100–1 150 kWh/m². Severní Čechy, tedy Mostecko, Ústecko nebo Liberecko, dostávají zhruba 1 000–1 050 kWh/m².

Rozdíl není dramatický na pohled, ale je konzistentní. Každý rok. Přesně kvůli tomu ERÚ ve svých metodikách počítá s regionálními korekcemi — a OTE zase sleduje, jak se tato výrobní heterogenita projevuje na bilanci distribuční soustavy. Detailní data jsou veřejně dostupná na stránkách ERÚ.

Pro majitele FVE z toho plyne jednoduchý závěr: kalkulačky na webu výrobců vám řeknou pěkné číslo, ale pokud ho nekorigujete polohou, počítáte s jinou realitou, než jaká nastane.

Jaro přichází — a s ním přebytek, který nikam nedáte

Regionální výroba je jedna věc. Druhá, závažnější, je to, co se děje na jaře. Duben, květen, červen — střechy jsou plné panelů, slunce svítí déle, ale spotřeba domácnosti je nízká. Topení vypnuté, teplá voda se ohřívá z přebytků, bojler je plný. A elektřina stále teče.

Přebytek jde do sítě. Distributoři ho odkupují za výkupní ceny, které jsou — a to není ironie, to je holý fakt — výrazně nižší, než co za elektřinu sami platíte. Prodáte za 2,50 Kč, kupujete za 5 Kč. Matematika vás neoklame.

Baterie by pomohla, ale 200 000 Kč za domácí storage je jiná liga. A ani baterie nevyřeší situaci, kdy máte plno po třech slunečných dnech a čtvrtý přebytek jde znovu do sítě zadarmo.

Řešení, které se zatím v Česku teprve rozjíždí, je sdílení elektřiny v rámci komunit. Platformy jako SmartEnergyShare umožňují přetoky přesměrovat k sousedům nebo firmám ve stejné distribuční soustavě — za lepší cenu, než nabídne distributor. Legislativa se pomalu přizpůsobuje, komunitní energetika má od roku 2024 jasnější pravidla, a zájem roste.

Bezpečnostní aspekt, o kterém se nemluví

Přetoky a geografické rozdíly ve výrobě nejsou jen ekonomický problém. Je to i problém bezpečnosti sítě.

Distribuční soustava nebyla navržena na masový tok elektřiny "odspodu nahoru" — tedy od malých výrobců do velké sítě. Klasicky fungovala opačně: elektřina tekla z velkých elektráren dolů k zákazníkům. Dnes mají miliony střech panely, a v slunečný dubnový den mohou lokální přetoky způsobit napěťové problémy v nízkém napětí. Distributoři to řeší regulací výkonu střídačů — váš systém prostě omezí, co smí vyrobit.

To je jeden bezpečnostní aspekt. Druhý je méně viditelný a zatím podceňovaný.

Moderní střídače jsou chytré. Mají Wi-Fi, vzdálený přístup, API. Výrobci nabízejí monitorovací aplikace, cloudy, aktualizace přes internet. A právě tady začíná jiná disciplína: kybernetická bezpečnost energetické infrastruktury.

V roce 2024 bezpečnostní výzkumníci demonstrovali, že řada populárních střídačů — včetně zařízení od velkých evropských výrobců — obsahuje zranitelnosti umožňující vzdálenou manipulaci s nastavením. Hromadný útok na tisíce střídačů ve stejné regionální síti by teoreticky mohl destabilizovat lokální distribuci. Není to science fiction. Je to scénář, který řeší ENISA i česká NÚKIB.

Pro majitele FVE z toho plyne jasné doporučení: zkontrolujte, jestli váš střídač má aktuální firmware. Zjistěte, zda je v defaultním nastavení přístupný z internetu. A pokud nemusíte, vypněte vzdálený přístup nebo ho omezte na lokální síť.

Co se vyplatí počítat před nákupem

Zpět k těm devíti procentům. Jak velký vliv má poloha ve skutečnosti na návratnost?

Vezměme typický rodinný dům. Systém 8 kWp, cena instalace 280 000 Kč. Na jižní Moravě vyrobí ročně přibližně 8 000 kWh. V severních Čechách zhruba 7 300 kWh. Rozdíl 700 kWh ročně. Při vlastní spotřebě 4 500 kWh a úspoře 5 Kč/kWh — na jihu Moravy máte potenciální roční úsporu přes 30 000 Kč (včetně přetoků). Na severu Čech asi o 2 500 Kč méně.

Návratnost se přesune z 9 na 10 let. Není to tragédie, ale je fér to vědět předem.

Problém je, že mnozí prodejci počítají s přímým osluněním a ideálním sklonem. Stínění od sousedního domu, šikmá střecha na sever, stromy v jižním výhledu — to jsou věci, které geografické srovnání ani nezohledňuje. Výsledná výroba pak může být i 20–30 % pod kalkulací z letáku.

Předpověď, která může polechtit ego

Česká fotovoltaika roste tempem, které ještě před pěti lety nikdo nečekal. Ke konci roku 2025 bylo instalováno přes 600 000 střešních systémů. Přetoky jsou stále větší problém. Distributoři začínají zastavovat připojení v přesycených oblastech.

Paradox: čím víc lidí fotovoltaiku instaluje, tím méně výhodné je ji mít — pokud nemáte úložiště nebo způsob, jak přebytky smysluplně sdílet. Vítězí ti, kdo jsou na to připraveni dřív. A také ti, kdo instalují tam, kde slunce svítí o těch devět procent víc.

Geografická loterie. Nikdo si ji nevybral. Ale aspoň ji teď znáte.