Patnáctiminutové okno: jak načasování spotřeby rozhoduje o tom, kolik elektřiny v komunitě skutečně nasdílíte

Proč patnáct minut mění všechno

Mnoho lidí si představuje sdílení elektřiny tak, že solární elektrárna na střeše vyrobí za rok určité množství kilowatthodin a to se prostě rozdělí mezi členy skupiny sdílení. Realita je přísnější: sdílení se vyhodnocuje v patnáctiminutových intervalech. Elektřina, kterou výrobna v daném intervalu vyrobí navíc, se sdílí jen tehdy, pokud ji některé z připojených odběrných míst ve stejném intervalu skutečně spotřebuje. Pokud v okně nikdo neodebírá, přebytek putuje do distribuční soustavy a ze sdílení „vypadává“ – což se pak projeví i v jeho vyúčtování, protože obchodníci s elektřinou nemusejí mít o výkup nevyužitého zbytku zájem, případně nabídnou velmi nízkou cenu, jak upozorňuje ERÚ.

Z toho plyne nejdůležitější praktické pravidlo: smysl projektu nedělá velikost elektrárny, ale shoda profilů výroby a spotřeby v čase.

Krok první: mapujte spotřebu, ne jen výrobu

Než začnete cokoliv počítat, sejděte data o spotřebě. U většiny domácností dnes stačí nahlédnout do portálu distributora nebo dodavatele, kde najdete průběžné údaje z elektroměru. Doporučuji rozdělit členy skupiny podle toho, kdy nejvíc odebírají:

• Ranní typ – vaření, ohřev vody, odchod do práce, vrchol kolem šesté až osmé hodiny.
• Denní typ – práce z domova, klimatizace, chladničky, drobná technika.
• Noční typ – ohřev vody s bojlerem, myčka, nabíjení elektromobilu.

Pro sdílení z fotovoltaiky je nejcennější denní typ, protože jeho spotřeba se překrývá s křivkou výroby. Noční spotřebu lze částečně přesunout – myčku nebo pračku nastavte na odpoledne, kdy střešní panely vyrábějí nejvíc. Pokud skupina plánuje bateriové úložiště, počítejte s ním jako s nástrojem pro posun dodávky uložené elektřiny do večerních intervalů, nikoli jako s kouzlem, které samo o sobe vyřeší celou bilanci. Myslete také na to, že sdílení probíhá po datové stránce – elektřina se fyzicky dodává podle běžných pravidel soustavy a sdílení se vyhodnocuje z naměřených dat.

Krok druhý: nastavte alokační klíč podle reálných profilů

Alokační klíč určuje, v jakém poměru se vyrobená elektřina dělí mezi odběrná místa. Doporučuji nevolit jej podle počtu členů ani podle investičních podílů, ale podle odhadu, kdo kdy spotřebuje. Pokud zařadíte člena s výhradně noční spotřebou ke skupině napojené čistě na fotovoltaiku bez úložiště, jeho alokace budou v mnoha intervalech nevyužité a celkový nasdílený objem klesne. Součet alokačních procent u každého zdroje přitom logicky nesmí překročit sto procent – nelze sdílet více, než co elektrárna skutečně vyrobí nebo úložiště dodá.

Modelový příklad (vlastní ilustrace, nikoli reálný projekt): skupina pěti domácností sdílí výstup ze střešní fotovoltaiky. Variantu A tvoří tři domácnosti s denní spotřebou a dvě s noční. Variantu B tvoří tentýž zdroj, ale všech pět členů přesunulo myčku, pračku a ohřev vody do odpoledních intervalů. I se stejnou velikostí elektrárny nasdílí varianta B v modelu víc elektřiny, protože více patnáctiminutových intervalů obsahuje současně výrobu i odběr. Konkrétní rozdíl záleží na složení skupiny – proto si vlastní bilanci spočítejte předem, a to v intervalové granularitě, ne v ročních součtech.

Krok třetí: iterace a správné priority

Vyhodnocení sdílení umožňuje iterační výpočet, který v praxi znamená, že nevyužitá alokace v jednom kroku může přejít k dalšímu odběrnému místu. Podle ERÚ není iterační způsob povinný, ale je pro sdílející účastníky vhodný, protože zvyšuje objem elektřiny, která je v každém intervalu skutečně sdílena – doporučuji proto jeho aktivaci zvážit. Podobně si rozmyslete pořadí, v jakém se elektřina z jednotlivých zdrojů sdílí do odběrných míst, tedy nastavení priorit. Rozumné priority mívají smysl zejména u větších skupin s více zdroji.

Praktický postup před registrací

1. Seberte intervalová data o spotřebě všech kandidátů za dostatečně dlouhé období.
2. Přeložte je přes odhadovaný výrobní profil plánované elektrárny.
3. Optimalizujte složení skupiny a alokační klíč – měňte a porovnávejte výsledný nasdílený objem.
4. Domluvte se s členy na přesunutí přenositelné spotřeby do výrobních intervalů.
5. Ověřte u distributora kapacitu pro připojení i možnost osazení průběhových elektroměrů, které jsou pro vyhodnocování sdílení povinné.
6. Až poté řešte registraci a technické kroky.

Více o platformě pro sdílení elektřiny najdete na smartenergyshare.com/sdileni-elektriny.

Zdroje

• ERÚ: Sdílení elektřiny – energetická společenství
• ERÚ: Desatero elektrárny v bytovém domě

Obchodujete s batteriovými úložišti nebo hledáte partnera pro flexibilitu a day trading elektřiny? SmartEnergyShare nabízí kompletní řešení pro BESS projekty od 50 do 250 kW — obchodování flexibility, SVR služby a IoT monitoring. Zjistěte víc →

Další články na toto téma najdete na: BESS Global Jak si představit 15minutové vyhodnocení sdílené elektřin... Vice o sdílení elektřiny