Sever versus jih: proč vaše fotovoltaika vydělává jinde víc

Dva sousedé, dva stejné střechy, dvě identické elektrárny 10 kWp od stejné firmy. Jeden bydlí v Děčíně, druhý v Hodoníně. Po roce provozu má jihomoravský soused na chytrém monitoringu o víc než 900 kWh navíc. Stejné panely, stejný sklon, stejná investice — a přesto jiný výsledek. Není to chyba instalace. Je to prostě zeměpis.

Česko je malá země, ale sluneční záření na jejím území není rozprostřené rovnoměrně. Rozdíl mezi nejslunečnějšími a nejzataženějšími oblastmi dělá klidně 9 %, v extrémních případech i víc. Pro majitele elektrárny to znamená jiný výpočet návratnosti, jiné nastavení baterie a jinou strategii, co s přebytky dělat. Pojďme se podívat, kde přesně se ta procenta ztrácí a co se s tím dá dělat.

Kde se bere těch 9 % rozdílu

Množství vyrobené elektřiny z fotovoltaiky se odvíjí hlavně od jedné veličiny — globálního slunečního záření dopadajícího na plochu panelu, měřeného v kWh/m² za rok. V Ústeckém a Libereckém kraji se hodnoty pohybují kolem 1 000 až 1 040 kWh/m²/rok. Na jižní Moravě, konkrétně na Znojemsku, Hodonínsku nebo Břeclavsku, jsou to místy přes 1 100 kWh/m²/rok. Data z evropské databáze PVGIS, kterou používá i ERÚ při posuzování žádostí o podporu, tento rozdíl potvrzují dlouhodobě, ne jen v jednom slunečném roce.

Příčina není žádné tajemství. Severní Čechy mají vyšší oblačnost kvůli blízkosti hor (Krušné hory, Jizerské hory), víc srážek a taky specifické mikroklima s inverzemi, které v zimě drží mlhu v údolích celé dny. Jižní Morava naopak leží v dešťovém stínu Alp a Karpat, má kontinentálnější klima s méně zataženými dny a navíc nižší nadmořskou výšku, což hraje roli i u teplotních ztrát panelů — čím tepleji, tím paradoxně o něco nižší účinnost křemíkového článku, ale to je efekt řádově menší než rozdíl v ozáření.

Zjednodušeně: instalace 10 kWp v Ústí nad Labem vyrobí ročně zhruba 9 500-9 800 kWh, stejná instalace v Hodoníně 10 300-10 600 kWh. Při dnešních cenách elektřiny a kompenzacích za sdílení to není zanedbatelný rozdíl, spíš cena menší dovolené.

Konkrétní čísla podle krajů

Když se podíváte na mapy insolace, které publikuje třeba oEnergetice.cz nebo přímo PVGIS, kraje se dají seřadit celkem jasně. Nejvyšší roční produkci na instalovaný kWp mají dlouhodobě Jihomoravský a Zlínský kraj, těsně následované jižními Čechami v okolí Znojma a Třeboňska. Nejnižší produkci vykazují Ústecký, Liberecký a částečně Karlovarský kraj, kde se navíc často přidává i vyšší oblačnost způsobená průmyslovou činností a specifickým reliéfem pánví.

Praha a střední Čechy jsou přesně někde uprostřed, což dělá z tohoto regionu takový nudný, ale spolehlivý průměr — ani sever, ani jih. Zajímavé je, že rozdíl není lineární se zeměpisnou šířkou, jak by se dalo čekat. Českomoravská vrchovina má díky nadmořské výšce a čistšímu vzduchu na některých místech lepší výtěžnost než by odpovídalo její poloze na mapě. Sluneční elektrárna na Vysočině tak občas překvapí lepšími čísly než podobná instalace blíž k jihu, ale v nížině pod kopcem, kde se drží ranní mlhy.

Pro majitele nebo zájemce o FVE to znamená jedno: než uděláte finální kalkulaci návratnosti, nespoléhejte na obecné tabulky z internetu, ale nechte si udělat konkrétní odhad pro vaši GPS pozici, ideálně přes PVGIS nebo od projektanta, který pracuje s reálnými daty pro dané katastrální území.

Co to znamená pro návratnost investice

Rozdíl 9 % zní jako málo, dokud si to nepřevedete na peníze. U elektrárny 10 kWp s roční produkcí kolem 10 000 kWh při dnešních výkupních cenách a hodnotě ušetřené vlastní spotřeby (typicky 4-6 Kč/kWh v závislosti na tarifu a využití přetoků) dělá 900 kWh rozdílu zhruba 4 000 až 5 000 Kč ročně. Za dvacet let životnosti panelů je to 80 000 až 100 000 Kč — tedy zhruba desetina investice do celé elektrárny.

Návratnost se tím pádem posouvá o rok, možná dva, u srovnatelné instalace na severu oproti jihu. Není to důvod FVE na severu nestavět, ale je to důvod počítat s reálnými čísly, ne s průměrem z reklamního letáku prodejce, který elektrárny prodává po celé republice se stejnou kalkulačkou.

Druhá věc, na kterou se často zapomíná: nižší produkce v zimě je na severu ještě výraznější než rozdíl v ročním součtu. V prosinci a lednu, kdy jsou inverze a mlhy nejčastější, může být produkce na severu Čech i o 20-30 % nižší než na jižní Moravě ve stejném období. To má přímý dopad na to, jak dimenzovat baterii a jak nastavit strategii nabíjení ze sítě v době nízkých spotových cen — víc o tom, jak spotové ceny elektřiny ovlivňují chytré řízení baterie, najdete na stránce Smart Energy Share o spotové ceně elektřiny na denním trhu.

Jak rozdíl vyrovnat — orientace, sklon, sdílení

Naštěstí rozdíl v insolaci nejde vyrovnat úplně, ale dá se zmírnit. První a nejlevnější krok je správná orientace a sklon panelů — na severu Čech se ukazuje jako výhodnější mírně plošší sklon (25-30° místo klasických 35°) kombinovaný s orientací jih až jihozápad, protože to o pár procent zvýší zisk v zimních měsících, kdy je slunce nízko a mlhy se drží spíš dopoledne.

Druhá možnost jsou bifaciální panely, které zachytávají i odražené světlo ze zadní strany. V oblastech s vyšším podílem difúzního (rozptýleného) záření, což severní Čechy díky vyšší oblačnosti jsou, dokážou bifaciální panely přinést o 2-5 % víc energie než klasické monofaciální, protože i za zataženého počasí zachytí víc rozptýleného světla.

Třetí a podle mě nejzajímavější řešení není technické, ale organizační — sdílení elektřiny. Pokud vaše FVE na severu vyrábí míň, než byste chtěli, ale zase máte sousedy nebo rodinu s vlastní elektrárnou na jižnějším místě, dává smysl si přebytky sdílet napříč odběrnými místy v rámci energetického společenství. Sdílení elektřiny funguje od roku 2024 i mezi nepříbuznými odběrateli a významně mění ekonomiku menších i větších FVE instalací. Jak přesně sdílení elektřiny funguje a co je k tomu potřeba, popisuje přehledně Smart Energy Share, konkrétně na stránce sdílení elektřiny. Pro majitele elektráren je zajímavá i sekce pro výrobce FVE, kde najdete podmínky, za jakých se dá přebytek nabídnout dalším odběratelům.

Firmy a obce, které řeší víc odběrných míst najednou, ocení přehled pro firmy a pro obce a města — tam je rozdíl mezi severem a jihem ještě citelnější, protože se počítá s většími objemy energie a delší návratností investice.

Bonus: co s plochou pod panely, aby nezůstala mrtvá

Když už řešíte umístění FVE na zahradě nebo na poli, nabízí se otázka, co s plochou pod panely a kolem nich. České zahrady v posledních letech přicházejí o opylovače — počty divokých včel a čmeláků klesají kvůli úbytku pestrých luk a nadužívání pesticidů. Řešením není jen omezit chemii, ale cíleně vysévat medonosné rostliny.

Plocha pod a kolem fotovoltaických panelů, ať už na zahradě nebo u větší pozemní elektrárny, je ideální místo pro pás medonosných rostlin — svazenku vratičolistou, jetel, motolici, případně směsky určené přímo pro opylovače. Panely vytvářejí částečný stín, který u některých druhů dokonce prodlužuje kvetení, a zároveň se tím řeší údržba trávy, protože nižší porost se seká méně často a nepoškozuje konstrukci.

V zahraničí se tomuto přístupu říká agrivoltaika a u větších elektráren se testuje i kombinace s pastvou ovcí nebo pěstováním stínomilných plodin. U domácí FVE stačí menší krok — nekosit sterilní trávník, ale osít pás pod panely medonosnou směsí. Je to gesto, které nic nestojí navíc, zlepší biodiverzitu na zahradě a přitom nijak neovlivní výkon elektrárny.

Co s tím dál

Rozdíl 9 % mezi severem a jihem Čech není důvod FVE na severu nestavět, je to jen důvod počítat s realitou. Pokud stavíte novou elektrárnu, nechte si spočítat produkci na konkrétní adresu, ne na krajský průměr. Pokud už elektrárnu máte a produkce vás zklamala, zkontrolujte přes IoT monitoring, jestli neztrácíte výkon kvůli špatnému sklonu, zastínění nebo znečištění panelů, ne kvůli počasí.

A pokud máte pocit, že vaše FVE na severu prostě nikdy nedožene sousedy z jihu, zvažte sdílení elektřiny nebo účast v energetickém společenství — to je jediný nástroj, který dokáže geografický handicap reálně vykompenzovat, protože přesouvá hodnotu tam, kde je potřeba, ne tam, kde svítí slunce. Kompletní přehled, jak celý proces funguje krok za krokem, najdete na stránce jak to funguje na webu Smart Energy Share.

Víc podobných témat o fotovoltaice a sdílení energie najdete i na ShareElectric.cz, který se specializuje přímo na sdílení FVE mezi domácnostmi. Pokud vás zajímá technická stránka bateriových úložišť, která dokážou sezónní i denní výkyvy produkce vyrovnávat, podívejte se na BESS Global Blog.

Zdroje

Obchodujete s batteriovými úložišti nebo hledáte partnera pro flexibilitu a day trading elektřiny? SmartEnergyShare nabízí kompletní řešení pro BESS projekty od 50 do 250 kW — obchodování flexibility, SVR služby a IoT monitoring. Zjistěte víc →

Další články na toto téma najdete na: SdileniEnergie.info Sdílení elektřiny mezi sousedy: kolik ušetříte a jak začí... Vice o české solární