Žebříček TOP 10 – kdo v USA prodává nejvíc elektromobilů

Tesla Model Y se v USA za prvních šest měsíců roku 2026 prodal víc než 163 tisíckrát. To je víc než druhá a třetí Tesla v žebříčku dohromady. Bizarní na tom není ani tak dominance jednoho výrobce, jako fakt, že se za ním plíží firma, kterou byste na tomhle místě čekali úplně nejmíň – Toyota. A že celá tahle bitva o americké silnice má mnohem víc společného s vaší střechou plnou solárních panelů, než by se na první pohled zdálo.

Žebříček TOP 10 – kdo v USA prodává nejvíc elektromobilů

Podle dat, která zveřejnil server Electrek, vypadá pořadí nejprodávanějších elektromobilů v USA za první pololetí 2026 takto:

Tesla Model Y – 163 454 kusů
Tesla Model 3 – 66 616 kusů
Hyundai IONIQ 5 – 20 730 kusů
Toyota bZ – 17 533 kusů
Chevrolet Equinox EV – 16 249 kusů
Rivian R1S – 11 677 kusů
Ford Mustang Mach-E – 11 632 kusů
Honda Prologue – 8 407 kusů
Lexus RZ – 7 814 kusů
Cadillac Lyriq – 7 578 kusů

Celkem se v USA za půl roku prodalo přes 463 000 elektromobilů a Tesla si i přes veškeré PR problémy okolo Elona Muska drží přes polovinu trhu (přesně 50,5 %). Číslo, které bije do očí, je propad meziroční – americký trh s EV letos rostl výrazně pomaleji než v roce 2025, hlavně kvůli konci federálních daňových úlev na konci roku 2025. Kdo si elektromobil chtěl koupit s dotací, koupil si ho loni v prosinci. Letos platí plnou cenu, a to se na poptávce podepisuje.

Zajímavé je taky to, kdo v žebříčku chybí – VW ID.4 vypadl z první desítky, stejně jako Kia EV6. Německá i korejská konkurence ztrácí dech, zatímco americké značky (Chevrolet, Ford, Rivian, Cadillac) drží pozice pevněji, než se čekalo.

Toyota mezi elektromobily? Ano, a nikdo tomu nevěřil

Nejzajímavější story letošního roku je Toyota bZ na čtvrtém místě. Japonský gigant byl ještě před třemi lety terčem posměchu za to, jak váhavě přistupoval k plně elektrickým autům – sázel na hybridy a vodík. Podle Electreku se ale Toyota (společně s Lexusem) dostala mezi top 5 prodejců EV v USA, byť sama přiznává, že "šlape na brzdu" co do budoucích investic do čistě bateriových modelů.

Znamená to, že Toyota věří elektromobilům míň než ostatní, ale zvládá je prodávat líp? Zčásti ano. Síla dealerské sítě, důvěra značky u konzervativnějších zákazníků a rozumná cena bZ (start kolem 37 000 dolarů) dělají svoje. Lexus RZ pak cílí na luxusnější segment a i s "jen" 7 814 kusy se vejde do první desítky – ne špatné pro model, který kritici označovali za nevýrazný.

Chevrolet Equinox EV je pak learning lekce roku: dostupné SUV okolo 34 000 dolarů s dojezdem přes 500 km dokázalo přeskočit zavedené modely jako Ford Mustang Mach-E. Cena a dojezd prostě porazily image.

Co dělá Rivian mezi giganty a proč Cadillac nezmizel

Rivian R1S na šestém místě je zajímavý case – firma, která ještě před pár lety bojovala o přežití, teď prodává SUV za 75 000+ dolarů v objemu přes 11 tisíc kusů za půl roku a poráží tím Ford Mustang Mach-E. Rivian se zjevně profiluje jako americký "prémiový offroad" EV brand a funguje mu to, hlavně díky loajální komunitě a dobré pověsti softwaru.

Cadillac Lyriq drží desáté místo už třetí rok v kuse, což je při GM prodejní síle spíš zklamání než úspěch – konkurence v podobě BMW iX nebo Mercedes EQ modelů v žebříčku vůbec nefiguruje, protože se v USA neprodává v objemech, které by stály za zmínku.

Honda Prologue je pak ukázkový příklad "badge engineering" – auto sdílí platformu s Chevrolet Blazer EV, ale Honda mu dala vlastní branding a zákazníci to kupují. Osmá pozice s 8 407 kusy potvrzuje, že věrnost značce v Americe pořád něco znamená, i když pod kapotou (respektive pod podlahou baterie) sedí prakticky totožná technika.

Co to znamená pro Česko a proč vás to má zajímat

Český trh s elektromobily je pořád zlomek amerického, ale trendy se přelévají. Podle dat na elektrickevozy.cz roste podíl EV na nových registracích i u nás, byť pomaleji než ve zbytku EU. Klíčový rozdíl: v Americe kraluje Tesla Model Y jako rodinné SUV, u nás si lidi kupují spíš menší auta typu Škoda Enyaq nebo Cupra Born.

Co je ale univerzální – a to platí pro Ameriku i Česko stejně – je otázka, jak elektromobil nabíjet, aby to nezruinovalo rozpočet domácnosti. V USA to řeší hlavně přes noční tarify a solární přebytky u domu. U nás je to čím dál víc otázka propojení s fotovoltaikou a se spotovými cenami na burze. Elektromobil s baterií 75-100 kWh (typický Rivian nebo Tesla Model Y Long Range) je ve skutečnosti mobilní úložiště, které jen náhodou jezdí.

A tady se dostáváme k věci, která má s americkým žebříčkem víc společného, než by se zdálo – ekonomika nabíjení.

EV jako součást energetického ekosystému domácnosti

Zapomeňte na představu elektromobilu jako spotřebiče, který jen sype peníze z peněženky. Se správně navrženým systémem je to naopak nástroj, jak vydělat, nebo aspoň výrazně ušetřit. Princip je jednoduchý: nabíjíte, když je elektřina levná (nebo přímo ze slunce z vlastní střechy), a v ideálním případě přes V2G (vehicle-to-grid) nebo V2H (vehicle-to-home) dokážete energii z baterie auta i vracet zpátky, když je elektřina drahá.

Ceny na spotovém trhu OTE se v Česku běžně pohybují v rozpětí od záporných hodnot (přebytek solární výroby v poledne) až po několikanásobek průměru ve večerní špičce. Kdo má chytrou nabíjecí stanici napojenou na aktuální spotovou cenu elektřiny, dokáže nabíjet v okně, kdy je elektřina za pár haléřů, místo aby platil špičkovou sazbu.

Přesně tady vstupuje do hry energetické poradenství – nejde jen o to koupit FVE a elektromobil a doufat, že to nějak vyjde. Jde o návrh celého systému: kolik kWp na střeše, jak velká baterie doma, jaký nabíjecí výkon do auta a jak to všechno propojit s řízením podle spotových cen. Bez odborného návrhu končí spousta domácností s předimenzovanou FVE, kterou v poledne stejně nemají kam dát, protože elektromobil je v práci a baterie je plná.

Sdílení elektřiny mění pravidla hry

Druhá věc, kterou americký žebříček EV vlastně nijak neřeší, protože v USA sdílení elektřiny mezi domácnostmi zatím prakticky neexistuje, je komunitní energetika. V Česku od loňska funguje legislativa umožňující sdílení elektřiny mezi více odběrnými místy – třeba mezi domem s FVE a sousedním domem, kde stojí nabíjecí stanice pro elektromobil.

Model je jednoduchý: soused s fotovoltaikou vyrábí přebytek v poledne, vy nabíjíte elektromobil odpoledne po příjezdu z práce, systém přebytky alokuje mezi odběrná místa a vy platíte jen zlomek ceny za "sdílenou" elektřinu místo plné distribuční sazby. Platforma SmartEnergyShare tohle řeší jak pro domácnosti, tak pro výrobce FVE, kteří chtějí svůj přebytek zpeněžit místo prodeje distributorovi za pár korun.

Podobnou logiku popisuje i ShareElectric.cz, který se zaměřuje čistě na sdílení fotovoltaiky mezi sousedy – stojí za přečtením, pokud řešíte, jestli se vám vyplatí sdílet přebytky s okolím nebo jestli je lepší investovat do vlastního bateriového úložiště.

A když se bavíme o úložištích, ať už bateriích doma nebo v elektromobilu, řešení jako obchodování s flexibilitou nebo služby výkonové rovnováhy umožňují, aby vaše baterie (klidně i ta v autě) vydělávala peníze i ve chvílích, kdy zrovna nikam nejedete – tím, že poskytuje flexibilitu distribuční síti.

Praktický návod: jak nabíjet chytře už dnes

Nemusíte čekat na V2G technologii, která je v Evropě zatím spíš pilotní záležitostí kvůli certifikačním standardům a kompatibilitě nabíječek. Co funguje už teď:

Nastavte si nabíjení podle spotových cen – většina moderních wallboxů (Zaptec, Wallbox, ABB) umí API napojení na burzu. Nabíjíte v hodinách, kdy je cena nejnižší, typicky v noci nebo o víkendu v poledne při přebytku solární výroby.

Pokud máte FVE, prioritizujte přebytky do auta před prodejem do sítě – výkupní ceny přebytků jsou dlouhodobě nižší než to, co ušetříte tím, že si energii "vyrobíte a spotřebujete sami". Pro firmy s vozovým parkem elektromobilů existuje i řešení pro firmy, které kombinuje FVE na střeše firemní haly s nabíjením celé flotily.

Sledujte IoT monitoring spotřeby – bez dat o tom, kdy skutečně nabíjíte a kolik to stojí, optimalizujete naslepo. A pokud jste obec nebo bytové družstvo s víc nabíjecími stanicemi, řešení pro obce a města dovoluje sdílet kapacitu mezi víc uživateli, aniž byste museli posilovat celou distribuční přípojku.

Závěr: kontroverzní predikce

Za dva roky nebude klíčová otázka "kolik EV se prodalo", ale "kolik z nich umí komunikovat se sítí". Amerika s žebříčkem plným SUV za 40-80 tisíc dolarů řeší primárně dojezd a cenu. Evropa, a Česko obzvlášť, bude řešit něco jiného – jak elektromobil zapojit do energetického mixu domácnosti tak, aby se vyplatil nejen jako doprava, ale jako investice do vlastní energetické nezávislosti.

Kdo dnes kupuje elektromobil bez toho, aby přemýšlel o propojení s FVE, spotovými cenami a sdílením energie, kupuje jen auto. Kdo to propojí, kupuje si kus vlastní elektrárny na kolečkách. A to je rozdíl, který se za pár let projeví na účtu za energie mnohem víc než výběr mezi Teslou a Rivianem.

Víc o tom, jak nastavit vlastní energetický ekosystém, najdete v jak to funguje na SmartEnergyShare, nebo se rovnou podívejte na ceník a registraci.

Zdroje

Obchodujete s batteriovými úložišti nebo hledáte partnera pro flexibilitu a day trading elektřiny? SmartEnergyShare nabízí kompletní řešení pro BESS projekty od 50 do 250 kW — obchodování flexibility, SVR služby a IoT monitoring. Zjistěte víc →

Další články na toto téma najdete na: Share-Electric.cz Platíte za elektřinu víc než soused? Tenhle graf z burzy ... Vice o chladný duben